Madloba (მადლობა), gaomardžus (გაუმარჯოს), kargad (კარგად)… Tato slova a pár dalších jsem se naučila během posledních dvou týdnů. Vyrazila jsem totiž do Gruzie.
Gruzie je nádherná země, kam jsem se chystala už několik let. Před šesti lety jsem se totiž ve Francii seznámila s Mariam, Gruzínkou, která se stala mou skvělou kamarádkou. No, a od té doby jsem měla neustále v hlavě tu malou myšlenku – někdy se musím zajet podívat do Gruzie. Navíc jsme už dost dlouho s partnerem nebyli na žádné dovolené. A tak, když jsme viděli zpáteční letenky pro dva za 300€, ani minutu jsme neváhali a ihned je koupili.
Nejzajímavější a současně i nejúnavnější byl fakt, že jsme měli jenom letenky. A nic víc. Věděli jsme, kdy odlétáme a kdy se vracíme, ale co budeme dělat těch 14 dní,… to jsme netušili, protože jsme cíleně neměli žádný plán. Vyrazili jsme jen s dvěma tričky, plavkami a mikinou s tím, že uvídíme na místě. Že se přizpůsobíme situaci a že prostě pojedeme na místa, která nám lidé doporučí. Pracuju totiž jako freelance a neustále plánuju schůzky a lekce, každý můj týden je jiný, k tomu se neustále něco mění,… a proč tedy plánovat ještě dovolenou?
Samotný odlet byl taky opravdu zajímavý. V pátek v osm večer jsme vyjíždeli z Brna a teprve v půl sedmé jsme doma začali balit batohy. Bylo to o fous, to je pravda